Lejdynka
14. 2. 2008
Moje první fanfiction
První fanfiction byl Pán smrti od autora jménem Skynet. Jak jsem právě zjistila, toto veledílo (a to myslím úplně upřímně) se nachází tady: http://pansmrti.wz.cz/ps/index.php
Je to skvostné, autor je asi zrozen přímo z centra veškeré fantazie, pamatuji si, jak jsem na to jen zbožně zírala, vždycky když jsem dočetla další kapitolu. Je to totiž neuvěřitelně propracované, detailní a až na nějaké stylistické nesrovnalosti (Lejdynka puntičkářka) výborné. Zaměření tak různě, kromě slashe je tam asi všechno. A také tam jsem ucítila popud psát své vlastní povídky, říkala jsem si totiž, jestli někdy dokážu napsat něco tak nechutně syrového, jako je jeho osmatřicátá kapitola + další základní kámen mé tvorby – První Black, jež zradil rodinu, od Blanch
Moje první anime, moje první manga
Tady nemám skutečně co napsat, tyto žánry mi zatím moc neříkají.
Můj první slash (případně shonen-ai nebo yaoi)
První slash byl přečten na stránkách www.fanfiction.net, jmenovalo se to Patronus, bylo to anglicky a zahrnovalo to moje milovaná štěňátka, aneb Siria a Rema. Zůstala jsem jim věrná, teď jsem dokonce věrnější než dřív :-). Ta povídka je tady:
http://www.fanfiction.net/s/770288/1/Patronus
Je to v podstatě angst/hurt-comfort, což je moje nejmilejší kombinace. Sirius se vrátil z Azkabanu a má potíže s Patronem – kdo by neměl. A Remus mu co? Pomůže. A taky se s ním mimochodem dá dohromady :-). Moc se mi to líbilo právě tím strachem v lásce a taky tím, že byl překonán vlk, ten zlý, co by nejradši žil sám. A že se objevila naděje…
Má první publikovaná povídka
To se radši ani neptejte. Dobře, jmenuje se to Přeměna ve vlkodlaka. Masochisté, kteří by projevili zájem, se musí zeptat mě a já se jim to ještě pokusím vymluvit; jinak nikde na netu to není, na blog jsem se to neodvážila dát a z původních stránek je jen vzpomínka, takže asi tak.
A nakonec – můj pseudonym
Lejdynka – aby bylo jasno, vůbec to není tak, že bych s tímhle nickem psala romantiku a přeslazené… eh, teď jsem si vzpomněla na svoje romantické slashe… ok, dobře, není to ale tak romantické, jak to vypadá, není tam žádná MS a není tam skoro žádná slečna a místy je to dost drastické. A teď vám prozradím sladké tajemství a to, jak jsem k tomuhle nicku přišla – sama jsem to nevymyslela ani náhodou, byla jsem tak titulována svým bývalým a v té době jsem začínala s fanfiction. Takže tak.
První fanfiction byl Pán smrti od autora jménem Skynet. Jak jsem právě zjistila, toto veledílo (a to myslím úplně upřímně) se nachází tady: http://pansmrti.wz.cz/ps/index.php
Je to skvostné, autor je asi zrozen přímo z centra veškeré fantazie, pamatuji si, jak jsem na to jen zbožně zírala, vždycky když jsem dočetla další kapitolu. Je to totiž neuvěřitelně propracované, detailní a až na nějaké stylistické nesrovnalosti (Lejdynka puntičkářka) výborné. Zaměření tak různě, kromě slashe je tam asi všechno. A také tam jsem ucítila popud psát své vlastní povídky, říkala jsem si totiž, jestli někdy dokážu napsat něco tak nechutně syrového, jako je jeho osmatřicátá kapitola + další základní kámen mé tvorby – První Black, jež zradil rodinu, od Blanch
Moje první anime, moje první manga
Tady nemám skutečně co napsat, tyto žánry mi zatím moc neříkají.
Můj první slash (případně shonen-ai nebo yaoi)
První slash byl přečten na stránkách www.fanfiction.net, jmenovalo se to Patronus, bylo to anglicky a zahrnovalo to moje milovaná štěňátka, aneb Siria a Rema. Zůstala jsem jim věrná, teď jsem dokonce věrnější než dřív :-). Ta povídka je tady:
http://www.fanfiction.net/s/770288/1/Patronus
Je to v podstatě angst/hurt-comfort, což je moje nejmilejší kombinace. Sirius se vrátil z Azkabanu a má potíže s Patronem – kdo by neměl. A Remus mu co? Pomůže. A taky se s ním mimochodem dá dohromady :-). Moc se mi to líbilo právě tím strachem v lásce a taky tím, že byl překonán vlk, ten zlý, co by nejradši žil sám. A že se objevila naděje…
Má první publikovaná povídka
To se radši ani neptejte. Dobře, jmenuje se to Přeměna ve vlkodlaka. Masochisté, kteří by projevili zájem, se musí zeptat mě a já se jim to ještě pokusím vymluvit; jinak nikde na netu to není, na blog jsem se to neodvážila dát a z původních stránek je jen vzpomínka, takže asi tak.
A nakonec – můj pseudonym
Lejdynka – aby bylo jasno, vůbec to není tak, že bych s tímhle nickem psala romantiku a přeslazené… eh, teď jsem si vzpomněla na svoje romantické slashe… ok, dobře, není to ale tak romantické, jak to vypadá, není tam žádná MS a není tam skoro žádná slečna a místy je to dost drastické. A teď vám prozradím sladké tajemství a to, jak jsem k tomuhle nicku přišla – sama jsem to nevymyslela ani náhodou, byla jsem tak titulována svým bývalým a v té době jsem začínala s fanfiction. Takže tak.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
